ANTIHMOTA
ANTIHMOTA
Antihmota je druh částice která když se střetne z jinou částicí tak obě částice vybuchnou. Říkáme, že antihmota anihilovala. Existují i atntiatomy které se skládají z antineutronů, antiprotonů a pozitronů (antielektronů) . V antiatomy jsou opaky atomů. Atom se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálně nabitých neutronů a okolo atomu poletují záporně nabité elektrony, ale v antiatomu jsou antičástice které jsou stejně hmotné, ale mají opačné vlastnosti než obyčejné částice. Pozitrony jsou kladně nabité a v antiatomu jsou záporně nabité antiprotony. Při anihilaci se uvolní obrovské množství energie. Podle vědců vznikla antihmota při velkém třesku při vzniku našeho vesmíru. Půlka všeho byla hmota, tedy to, co nás opklopuje včetně nás samotných, a půlka antihmota. Tyhle dvě věci by se neměli potkávat protože to vždycky vybuchne. Možná proto příroda antihmotu vitěsnila, jak to popsal Jeffrey Hangst, muž který ji dokáže vyrábět, učinila tak ale z důvodů které nikdo nechápe, doplnil. Stejně jako nikdo nechápe, proč srážka hmoty z antihmotou na počátku vesmíru tuhle novinku okamžite nevygumovala v naprosté nic.
Antihmota je nedostatkové zboží, právě Jeffrey a jeho tým však koncem lonského roku antihmotu vyrobili. Na šestinu sekund se jim podařilo vyrobyt 38 antiatomů vodíku. Vodík je nejjednoduší látka která se skládá jen z jednoho protonu a jednoho elektronu.38 antiatomů vodíku bylo vytvořeno v urichlovači částic kde čátice levitují ( létají) ve vakuu ( místo kde není vzduch) aniž by se setkaly s jinými částicemi a anihilovaly. Vytvoření těch 38 antiatomů bylo pro vědce průlomem. Vydrželi dost dlouho nato aby vědci porovnali hmotu s antihmotou. Již dřív se vědcům podařilo vyrobit samostatné antiprotony a pozitrony, ale nikdy nebyl čas je prozkoumat, protože vždy anihilovasli. Zatímco nám výroba antihmoty moc nejde příroda si stím umí poradit líp. Nedávno se zjistilo, že při bouřce vznikají pozitrony, tedy částice antihmoty. A kčemu antihmotu ? Při anihilaci vzniká vélké množství energie a řízená anihilace je snem všech konstruktérů raket a energetiků. Řízená anihilace by dokázala aby raketoplán v mžiku doletěl až na Alfu Centauri. A ktomuto výkonu by stačilo jen několik gramů antihmoty.
Antihmota je nedostatkové zboží, právě Jeffrey a jeho tým však koncem lonského roku antihmotu vyrobili. Na šestinu sekund se jim podařilo vyrobyt 38 antiatomů vodíku. Vodík je nejjednoduší látka která se skládá jen z jednoho protonu a jednoho elektronu.38 antiatomů vodíku bylo vytvořeno v urichlovači částic kde čátice levitují ( létají) ve vakuu ( místo kde není vzduch) aniž by se setkaly s jinými částicemi a anihilovaly. Vytvoření těch 38 antiatomů bylo pro vědce průlomem. Vydrželi dost dlouho nato aby vědci porovnali hmotu s antihmotou. Již dřív se vědcům podařilo vyrobit samostatné antiprotony a pozitrony, ale nikdy nebyl čas je prozkoumat, protože vždy anihilovasli. Zatímco nám výroba antihmoty moc nejde příroda si stím umí poradit líp. Nedávno se zjistilo, že při bouřce vznikají pozitrony, tedy částice antihmoty. A kčemu antihmotu ? Při anihilaci vzniká vélké množství energie a řízená anihilace je snem všech konstruktérů raket a energetiků. Řízená anihilace by dokázala aby raketoplán v mžiku doletěl až na Alfu Centauri. A ktomuto výkonu by stačilo jen několik gramů antihmoty.